Další sčítání lidu je na obzoru

14.03.2011

Jak známo, tím pravým okamžikem bude půlnoc z 25. na 26. března 2011. Řada lidí je toho názoru, že sčítání lidu, bytů a domů je pozůstatek z doby, kdy kralovala Státní plánovací komise. Tento názor zcela neodpovídá skutečnosti, neboť jak jsem se dočetla, nejstarší sčítání lidu bylo provedeno Babyloňany v r. 3800 př. n. l. a pokud jde o Rakousko – Uhersko, první „moderní“ sčítání lidu proběhlo v roce 1869.
Nechci polemizovat o tom, zda stát má či může za peníze daňových poplatníků zjišťovat vybrané údaje a kdo vlastně shromážděné údaje potřebuje a jak jich využije ke spokojenosti nás všech. Pravdou je, že jsme v předstihu byli informováni, že se tentokrát nebudeme zpovídat ze svých majetkových poměrů, kolik máme aut, televizorů, praček apod., ale v tomto směru pouze odpovíme na otázku, zda máme osobní počítač a připojení na internet. Novinkou je i možnost vyplnit příslušný formulář on-line. Co zůstává při starém, je takřka permanentní debata na téma zásahu do soukromí a narušení ochrany osobních údajů.
Nechá se říci, že právní úprava ochrany osobních údajů je poměrně přísná a že mnoho výjimek, které by umožňovaly prolomení zákonných pravidel této ochrany, neobsahuje. Statistické účely však jednou z těchto výjimek jsou.
Ponechám-li stranou povahu jednotlivých zjišťovaných údajů, ať povinných či dobrovolných, zužuji posuzovanou problematiku na identifikaci zúčastněných osob, tj. fyzické osoby podléhající sčítání či fyzické osoby, která je nositelem dalších zákonných povinností vztahujících se k prováděnému sčítání na straně jedné a sčítacího komise na straně druhé. Zákon stanoví, že obě strany – příjemce sčítacích formulářů i sčítací komisař – jsou povinny si prokázat svoji totožnost, sčítací komisař se navíc musí prokázat průkazem.
Také patřím k těm, kterým vadí, že se při vstupu do kdejaké instituce musíme prokazovat občanským průkazem. V bankách je běžnou, takřka neotřesitelnou praxí pořizování jeho fotokopie, aniž by se úředník obtěžoval s dotazem, zda k tomuto postupu udělujeme souhlas. Vrátím-li se ke sčítacímu komisaři, můžeme věřit, že zafunguje jeho mlčenlivost a pokud tomu tak nebude, bude vůči němu uplatněna sankce, jak ji ostatně zákonná úprava předpokládá. Ale co když nepomlčím o osobních údajích, které se dozvím z jeho občanského průkazu? Jestli se nemýlím, zákonodárce na tuto situaci nepamatoval a tak je neblahá praxe s občanskými průkazy opět rozšířena.

komentáře (0)

Další články autora: